Lipská cesta

Ve třináctém století se Přemyslovci zaměřili na dosídlení království v především málo obydleném pohraničí a zároveň s tím o vtělení Žitavska do koruny svatováclavské. V tomto směru se mohli panovníci opřít o věrné služby zakladatele rodu pánů z Lipé a Dubé, jistého Častolova, který dostal území od Lipé až k Žitavě do državy od krále Václava I. Jeho syn Chval dostal do držení po svém otci Žitavu, Lípu a hrad Ronov a byl to on, kdo začal někdy po roce 1260 budovat cestu z Lipé do Žitavy, která později dostala přízvisko lipská a stala se důležitou obchodní cestou až do 18. století, kdy byla budována nová císařská silnice vedoucí přes Nový Bor.
Původní trasa staré lipské silnice vedla z Lipé na Bukovany a Chomouty, pod sloupským hradem dál na Radvanec, kde pod rychtou bylo napajedlo a brod, a dál přes vesnici na Údolí samoty, kde se oddělila později větev vedoucí na Svor a Rumburk a lipská cesta pokračovala nad údolím samoty až na Krompach, kde v sedle překonala Lužické hory a kolem Ojbína pokračovala až do Žitavy.
Po celé trase můžeme ještě dnes vidět pozůstatky terénních úprav, které naši předkové budovali pro pohodlnější a hlavně bezpečnější cestování. U jedné časti takového starého úvozu právě stojíte a pokud se vydáte severním směrem, můžete vidět řadu dalších, které i dnes slouží jako lesní turistické cesty.